Zlomové obdobie, postrehy Akad. arch. Aleša Brotánka

Osobní odpovědnost je to, oč se nyní hraje i v oblasti architektury a stavebnictví. Máme to štěstí, že žijeme ve zlomovém období, v mnohém ještě významnějším, než bylo opuštění vlády jedné strany. Právě se nám nabízí nové šance spolupodílet se na proměnách (nejen) architektury na kvalitativně přívětivější i udržitelnější úroveň. Podmínkou ale je nepřehlížet důsledky a neochotu pojmenovat omyly industriální éry.

? Proč měnit postoje i architekturu?
Zdá se, že doposud jsme přešlapovali na místě v období, ve kterém se vedly akademické diskuze alarmistů s popírači vedené argumenty vytrženými z kontextu na obou stranách. To neodpovídá potřebám jednat ve chvíli, kdy nám už doslova voda stoupá, kdy už je nezbytné věcně přiznat a pojmeno- vat fakta i konkrétní cíle, ale hlavně vydat se ve spolupráci hledat cesty k jejich naplnění, dokud (pokud) je ještě čas. 
V listopadu v Praze na „Fóru udržitelného rozvoje 2019“ Jeffrey David Sachs (*) profesor ekonomie z Columbia University, nám přiblížil současnou realitu. Průměrná globální teplota Země se zvýšila od počátku průmyslové revoluce o 1,2 °C a toto oteplování se zrychluje (z 0.2 °C/dekádu na 0.38 °C/dekádu). Zvýšení už o 0,5 °C přináší zvýšenou extremitu počasí s globálními škodami vyčíslitelnými v miliardách dolarů každý rok. Přijatá Pařížská dohoda v prosinci 2015 se přihlásila k cíli nepřipustit zvýšení nad 1,5 °C a je velká neznámá, zdali to je ještě na hraně tolerovatelného. Bohužel současné národní dobrovolné příspěvky států ale míří k oteplení planety do konce století o 3 °C. Hned poté ale předložil J.D.Sachs svoji vizi komplexního plánu řešení. Dle něho by měl zahrnovat pět dimenzí – bezuhlíkovou elektřinu, udržitelné využití půdy a zemědělství, elektrifikaci dopravy, budov a průmyslu, syntetická paliva vyrobené za pomoci bezemisní el. energie a důraz na energetickou účinnost.

Celý článok si môžete prečítať >> TU